Taky máte někdy pocit, že na zahradě jen dřete? A že nejlepší je si ji užít za oknem obýváku?
Ale ne! Tak to není!
Došlo mi to, když jsem pracovala u svých klientů, staršího páru, s velikou zahradou se
sadem, užitkovou zahradou a spoustou květinových záhonů, kteří svou zahradu milovali.
Pomáhala jsem jim před lety jejich zahradu trochu reorganizovat a kdekoliv jsem zrovna
pracovala, oni přišli, sedli si ke mě a dívali se. A nakonec i já sama, kdekoliv na zahradě jsem
pravě pracovala, mohla jsem si sednout, chvilku odpočívat a jen tak se dívat.
A není přesně tohle, co od zahrady očekáváme? Že někam zmizíme a ukryti před světem
v zeleni větví, listů a květů budeme tu krásu pozorovat, přemýšlet, kochat se či meditovat?
Často mají zahrádky vyčleněny prostor k posezení pěkně způsobně na terase hned u vchodu
do domu, aby to bylo praktické a pohodlné. To pak ale na zahradu koukáme jen z povzdálí. A
přitom pořád slyšíme, jak děti pokřikují, manžel telefonuje, pračka pere a konvice na čaj
vaří…. O to tu přece ale nejde!
Odstěhujte se hlouběji do zahrady. S LAVIČKOU!
Najděte si fajn strom, který vám poskytne stín. Nebo koutek, kam nikdo z domu nedohlédne.
Nebo keř, kde hnízdí ptáci. A nebo barevný záhon, na který se nemůžete vynadívat. A tam si
svou jednu, druhou, třetí ale třeba i čtvrtou lavičku postavte!
Víte, kolik laviček měl ten starší pár ve své zahradě? Devět ☺
Tak se nechte inspirovat a vytvořte si zákoutí jen tak, že si pořídíte nebo sami postavíte pár laviček navíc. Já už jsem ve své zahradě na sedmi lavičkách a díky jim poznávat podrobně nejen svou zahrádku, ale nerušeně i sama sebe!
Jsem výtvarnice a zahradnice v jednom. Mým posláním je pomoci Vám vytvořit z Vaší prostor, kde chcete trávit čas. Nastěhovat Vás na zahradu a přitom z ní
nevystěhovat přírodu. Baví mě dávat návody, jak si ze zahrady udělat “venkovní
místnost”. Naučím Vás, jak si zahradu zařídit tak, aby Vám dávala, co si přejete.